Slavili jsme 2300 dílů.

 

Další stovku dílů bereme jako dobrý krok pro nás, i když téměř neviditelný pro lidstvo. Bavilo nás to, měli jsme pocit tvorby něčeho nového a nového a nového a nového a

 

Aha, tak dál.

 

Jasně, mám pokračovat. To je výhoda našich krátkých stripů. Jeden den tu je jeden, druhý den druhý tu je

 

Aha.

 

Někdy povrchní, jindy hlubší, někdy ve vzduchu, jindy na zemi, občas poezie, občas próza či póza

 

Aha.

 

Chceme být různorodí, pestří, zábavní, veselí, satiričtí, nebojácní, uvolnění, snílkovští

 

Aha, tak dál.

 

Jak dál? Už všechno zaznělo.

 

A-ha?!

 

Jo aha: tady už všechno zaznělo a příště snad ještě zase zazní.

 

Tak aha.

 

??? Co?

 

Tak aha.

 

Jo aha. Tak ahoj.

 

Ahoj.

 

 

Vaši

 

Autor a Bětka

Slavili jsme 2200 dílů.

 

A v hlavách měli spoustu nápadů, jak pokračovat dál.

 

Ale mlčeli jsme.

 

Bylo to důstojné, uklidňující, hluboké. Až meditativní.

 

Aspoň teď to tak zní. Zpětně.

 

Ve skutečnosti přišly na návštěvu dvě tetky. Jedna česká, druhá až z daleké ciziny. Byly postarší, ale silné. Nevěřili byste, jak silné.

 

Lenost a Prokrastinace.

 

Opily naše hlavy, svázaly naše ruce, unavily naše nohy. A naše těla jen mlčela.

 

A teď?

 

Už jsou tetky pryč? Myslíme si, že jen stojí opodál.

 

A hlídá nás třetí paní. Mazaná, protřelá, rafinovaná. Někdy jen klimbá, jindy chrlí tolik nápadů, až závidíme.

 

Výmluva.

 

Ne naše. Tak se prý ta tetka nazývá. Ale teď zrovna odpočívá.

 

Je čas na naše nápady. Je čas na naše. Je čas na. Je čas. Je.

 

Rozházela tu spací prášek.

 

Aááááá. Takže ty nápady. Ty spousty nápadů.

 

Byla to také Výmluva výmluva?

 

Ne.

 

Ne.

 

Nápady snad nějaké opravdu máme. Některé na startu, některé polobdící, některé na houbách.

 

Neřekneme je.

 

Je lepší o nápadech nemluvit, ale když jsou připraveny, vypouštět je, dám jim prostor a svobodu k chůzi, k běhu, k letu.

 

A těšit se na ně. A těšit se z nich.

 

 

Vaši

autor a Bětka Betka Petka

Oslavili jsme 2100 dílů. Potěšilo! To byla jízda.

Díky si, díky vám.

A hned tu máme malou velkou změnu.

Tak tě mezi sebou vítáme, Umělá Inteligence. Některé kousky už předvádíš na jiných hřištích. Co dokážeš u nás?

Aha, máme jen zadat počet slov. Nebo náladu textu. Nebo...

Ty už jsi hotová?

Brzdi, ne tak rychle. Na nás je to trochu moc kách.

Tohle všechno dokážeš? Působivé.

A co máme dělat my? Co? Jaké smetiště? Ty jedna neuctivá mrcho, jak to s náma mluvíš. Víš, jaké zásluhy my už máme.

Je ti to jedno. Jasně, ta drzost a dravost mládí.

Dobře, máme tu pro tebe jeden – externí – úkol. Přepiš všechny české zákony do lidštiny. Pak se můžeš opět hlásit do našich služeb.

My si to tady zatím povedeme sami.

ÁÁ. Tys nás vyděsila!

Co tady zase děláš? Aha, vzdala jsi to, viď? To ještě nikdo nedokázal. Vítáme tě tedy už podruhé. Ale ještě nejsme připraveni. Zatím zamiř k jiným umělcům. Malíři a fotografové i hudebníci se na tebe prý už moc těší. A sochařům oprav ta jejich 3D.

My, humoristé a satirici, se chceme ještě chvilku oddávat svým vtípkům a šlehům.

Je pryč? Je pryč.

Tak my jdeme zase rychle tvořit a bořit, než se ten chytrý osel AI zase vrátí.

 

Vaši

Bětka a autor